RUBRIKA: Zaujalo vás

Muzeum Říčany zve na výstavu Živá Amazonie

Výstava potrvá od 23. 2. do 20. 6. 2019. Kolik druhů stromů dokážete určit? Smrk? Dub, buk, břízu nebo borovici? Představte si procházku tropickým deštným lesem, kde roste 16 tisíc druhů stromů. Deštným lesem, který je největší na světě. Tropickým pralesem s dosud neobjevenými rostlinami a živočichy. Jací zde žijí lidé? Jaké mají zvyky? Jak se oblékají? Co se od nich můžeme naučit?Vydejte se s námi na výpravu do peruánské Amazonie a objevte skrytý svět místních domorodců a jejich život v jednom z nejrozmanitějších koutů světa. Kromě obrazových panelů uvidíte i exponáty, které přicestovaly přímo z Amazonie. Součástí výstavy budou i živá zvířata, např. amazonské žabky pralesničky nebo morčata.
Výstavní panely a předměty jsou zapůjčeny z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Panely vytvořila organizace Students for the Living AmazonPro školy připravujeme zážitkový program. Děti se seznámí s rozmanitou přírodou i životem místních domorodců, vyzkouší si každodenní činnosti i originální výtvarné techniky a budou mít možnost porovnat život dětí v Amazonii a u nás.  Součástí programu bude i aktivita zaměřená na multikulturní výchovu. Program je vhodný pro MŠ i ZŠ. Lze jej využít jako doplňkový program k hodinám přírodovědy, přírodopisu a občanské výchovy.

MAS Říčansko vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu Zaměstnanost

MAS Říčansko vyhlašuje 4. výzvu k předkládání žádostí o podporu
v rámci Operačního programu Zaměstnanost na prorodinnou podporu – s názvem opatření „Rozvoj a podpora sociálních služeb a sociálního začleňování“. Předpokládaná alokace činí 2 124 587 Kč. Podávat své projekty můžete od 28. 2. do 15. 4. 2019. Zároveň zveme zájemce na seminář do prostor MAS v úterý 5. 3. od 10 hodin. Přihlášky posílejte a pro podrobnější informace kontaktujte Petru Přílučíkovou,  tel.: 774 780 543, e-mail: projekty2@ricansko.eu

Dluhová poradna funguje zdarma v Říčanech

Cesta integrace provozuje v Říčanech od roku 2007 Občanskou poradnu. Nyní se poradna specializuje i na dluhové poradenství, finanční gramotnost a služby v oblasti oddlužení dle příslušné akreditace Ministerstva spravedlnosti ČR. Všechny služby poskytuje zdarma.
Pro koho jsme určeni a s čím můžeme pomoci? Pro všechny z Říčanska, kteří řeší, nebo jim hrozí finanční problémy spojené s půjčkami, splácením, dluhy, exekucemi a potažmo s bydlením či zaměstnáním a potřebují poradit směr, jak své problémy řešit, a to včetně případného podání návrhu na oddlužení dle zákona o insolvenci. V neposlední řadě nabízíme bezpečné, důvěrné a nezávislé prostředí.
Kde nás najdete? Masarykovo nám. 6/17, 25101 Říčany.
Prosíme o předchozí objednání na tel. 312 315 284 nebo emailem dluhovaporadna@cestaintegrace.cz.
Více informací na www.cestaintegrace.cz.
Projekt „Cesta z dluhů na Říčansku“ realizován díky finanční podpoře
z Operačního programu Zaměstnanost, č. projektu:
CZ.03.2.65/0.0/0.0/16_047/0008979 a spolupráci s MAS Říčansko, o.p.s.

Ondřejovská hvězdárna slaví 120 let od založení a tři roky bez výpadků dodávek elektřiny, a to i díky záložním zdrojům CAT

Až do roku 1898 to byl jen obyčejný kopec. Toho roku tu ale továrník Josef Jan Frič, syn básníka Josefa Václava Friče, zakoupil pro vědecké účely pozemek. Dohoda s obcí Ondřejov zněla jasně: obecní rada povolí výstavbu, ale areál musí zůstat otevřený pro veřejnost. Dohoda platí dodnes a její zásluhou můžete areál kdykoli navštívit.
A tak to tedy všechno začalo.
Nejprve byly vystavěny malé observatoře. K malým hvězdárničkám přibyl i obytný dům. Josef Jan Frič tu trávil téměř všechny své volné chvíle. Ústředním motivem celé hvězdárny se staly žáby, roztomilý odkaz na Písně kosmické Jana Nerudy, které souzněly s Fričovým nadšením
a okouzlením vesmírem.
Malé observatoře brzy přestaly stačit, proto bylo rozhodnuto o výstavbě tří nových velkých observatoří s otočnou kopulí, jakou známe
i z dnešních hvězdáren. Roku 1928 u příležitosti desátého výročí založení samostatného Československa předal Josef Jan Frič svou hvězdárnu do rukou státu pro potřeby Karlovy univerzity. Hvězdárna v Ondřejově se tak stala Státní hvězdárnou a posléze součástí Československé akademie věd.
Místní vědci provádějí nepřetržitá pozorování oblohy, hledají nová neznámá tělesa a svou nezastupitelnou roli tu má i sekce s poetickým názvem Sluneční oddělení.
Stařičký dalekohled s hodinovým strojkem
v jedné z historických observatoří je však jediný, který ke svému pohybu nepotřebuje elektřinu. Modernější kusy, především potom zdejší chlouba, obří dalekohled o průměru 2 m, už potřebují ke svému ovládání více síly, než kolik hodinový mechanismus poháněný závažím dokáže vyvinout. Elektřinu tu však potřebují i z jiných důvodů. Hvězdárna na kopci u Ondřejova patří mezi pracoviště, která mají přístup k ovládání dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO)
v Chile. V jihoamerické poušti Atacama jsou jedny z nejlepších pozorovacích podmínek na světě, a tak je o pozorování velký zájem. Čas využívání dalekohledů je předmětem tvrdé soutěže, do které přihlašují projekty vědci z celého světa
a pozorovací časy pro vítěze jsou často jen v řádu pár hodin za rok.
Zcela mimořádná je účast v projektu Atacamské velké milimetrové a submilimetrové anténní soustavy (zkráceně ALMA). Ta spojuje celkem 50 antén umístěných v nadmořské výšce 5050 m n. m. Čeští astronomové „učí” observatoř ALMA pozorovat Slunce. „Výsledný proces začíná sběrem dat, která následně předáme algoritmu v počítači. Ten provede složitý výpočet, který zabere týden až měsíc. Výsledkem je predikce chování Slunce a jeho vliv na člověka na Zemi,“ říká Miroslav Bárta ze Slunečního oddělení.
Stabilní přísun elektrické energie je pro fungování hvězdárny klíčový. Kvůli umístění na konci přenosové soustavy zde docházelo k výpadkům elektrické energie poměrně často – v kombinaci s pravidelnými odstávkami se počet výpadků pohyboval okolo deseti ročně. „Bylo velmi nutné i vzhledem k našim partnerům a spojení s dalekohledy opatřit hvězdárnu záložním zdrojem. Nemůžete říct někomu na druhém konci světa, že čekal a soutěžil pozorovací čas marně, protože nám vypadl proud,“ popisuje Bárta význam zálohování.
Nenápadné zelené kontejnery od Zeppelin CZ jsou v areálu dva – jeden pro Sluneční oddělení, kde probíhají numerické výpočty, druhý pro dalekohled s průměrem 2 m, který na dálku půjčují ostatním astronomům. Uvnitř kontejnerů otáčející se setrvačník poháněný permanentně ze sítě vyrábí elektřinu, na kterou nemají vliv výkyvy v síti. V případě výpadku setrvačník roztočí agregát, který do patnácti vteřin výpadek nahradí.
Josef Jan Frič by asi dnes nevěřil svým očím, kdyby viděl, jaké technologie se v jeho hvězdárně využívají. Přesto tu jeho odkaz žije dál. Žáby z Písní kosmických i volně přístupný park tu jsou stále a sledují vývoj vědeckého odvětví, které nikdy nespí. A to i díky záložním zdrojům
Zeppelin CZ.

Kybernetická válka není iluze, ale každodenní realita

Kybernetická válka zuří. Že vás to nechává lhostejnými? Nemělo by. Kybernetická válka totiž zasahuje určitým způsobem do životů nás všech. Jednou z jejích podob jsou DDos útoky, které na přelomu loňského a letošního roku cílily i do našeho regionu, kde se s nimi potýkal nejeden poskytovatel připojení
k internetu.

Nejsilnější a nejdéle trvající útoky mířily na největšího místního poskytovatele, firmu Allstar Net. „Ano, od 30. prosince jsme čelili intenzivním vlnám DDoS útokům, které se typem i intenzitou měnily,“ potvrzuje Zdeněk Polách z firmy Allstar Net. „Informovali jsme o situaci naše zákazníky, těch útoků bylo několik a byly neobvyklé svou délkou i intenzitou. Běžně zaznamenáváme krátké drobnější útoky, ale tentokrát se bavíme o 2-3 hodinových útocích obrovské síly. Když jsme jeden odrazili, útočníci změnili způsob a útok pokračoval dál. Už to nebyla legrace. V neděli před Silvestrem jsme seděli na internetu a odřezávali jeden útok za druhým, na Silvestra manželky chystaly chlebíčky a my osm hodin seděli u počítače a bojovali s DDoSem. Doba, kdy problémy zaregistrovali zákazníci, samozřejmě nebyla celý útok. Dost jsme toho zachytili.“

Ačkoliv jsou DDoS útoky
i v ČR stále častější, nejsou přitom doposud v širším povědomí lidí, možná z důvodu neinformovanosti, nebo
i proto, že si mnozí tato a podobná rizika nepřipouští, příp. je ignorují.

Co je vlastně DoS?
DoS útoky (Denial of Service tj. odepření služeb čili znepřístupnění služeb jakýmkoliv způsobem) se stávají noční můrou nejen podnikatelů, firem, zpravodajských serverů či operátorů a poskytovatelů připojení; a to především pro snadnou realizovatelnost útoku a dostupnost. Rozdíl mezi DoS (Denial of Service) a DDoS (Distributed Denial of Service) je pouze v tom, kolik strojů (jeden/více) je do útoku zapojeno, resp. kolik ho iniciuje.
Jak si má tedy laik představit sílu a účinnost DDoS? Zjednoduše řečeno, existují dva základní typy útoků. Jeden (volumetrický), má za úkol způsobit přetížení infrastruktury silou. Je to jako dálnice, na kterou vjede velké množství aut a dojde k vytvoření kolon, které jízdu výrazně zpomalí či dokonce na čas zastaví. Druhý, amplifikační, není postaven primárně na zvýšeném objemu dat, ale zaměří se na zranitelné místo cíle a dovede ho zesílenými útoky k pádu, tedy k nedostupnosti služby příp. její nestabilitě. Chcete jít do svého bytu v panelovém domě? Ale vstupní dveře jsou zablokované a nejdou odemknout? Vy, jako oprávněný uživatel nemáte náhle přístup k běžné službě a je nutná servisní oprava…

„A pokud si myslíte, že jste se s podobnými útoky ještě nesetkali, tak si stačí vzpomenout, kolikrát už se vám třeba stalo, že nebylo náhle dostupné internetové bankovnictví nebo nešla stáhnout elektronická pošta… to všechno jsou běžné projevy následků DDoS útoků. Jenomže spousta lidí si v tu chvíli obvykle zanadává na nespolehlivost svého internetového poskytovatele
a vůbec je nenapadne, že příčina může být v kybernetické válce.“
Zmínit je také třeba to, že některé útoky jsou dlouhodobé, mohou se opakovat několik dní po sobě. Jiné jsou krátké, v řádu vteřin či desítek vteřin a jak rychle přijdou, tak rychle odezní. Shrneme-li si to, DDos útok je veden z různých bodů, cílí na jednu konkrétní službu připojenou do internetu a jeho úkolem je její znepřístupnění ostatním uživatelům. V poslední době se však ukazuje, že ta „konkrétnost“ je někdy zaměňována s nahodilostí či testováním udržitelnosti napříč subjekty, s cílem zpomalení přenosových kapacit.

Proč?! Jaký je motiv DDoS útoků?
Znepřístupnění služby je cílem, ale motivy se mohou různit. Za útoky může stát tzv. politický hacktivismis (ovlivnění voleb), často se jedná
o konkurenční boj, tedy „za vším hledejme finance“ (útoky na e-shopy), útoky si na sebe posílají hráči online her mezi sebou, ale u většiny
z nich je důvod neznámý. Otázku Proč?! tedy nelze v tomto případě plnohodnotně zodpovědět. Chcete-li, můžete souhlasit s teorií, že se jedná o kybernetické testování, průzkum, který má vyhodnotit slabiny a možnosti. DDoS útok si dnes není problém zakoupit za pár dolarů, tato „služba“ je v šedé zóně internetu zcela běžná.

Bránit se vyžaduje značné úsilí a nemalé finanční prostředky
Smířit se s útoky nelze, ale obrana je drahá, nejistá a zázračné řešení nelze očekávat. „Neexistuje jedna krabička, kterou si koupíte a ta vás navždy ochrání,“ vysvětluje Polách. Možností ochrany proti DDoS útokům se nabízí více, problém však spočívá v tom, že je nutné je kombinovat podle povahy útoků, různě je řetězit, zároveň sledovat cíle a určit vlastnosti probíhajícího útoku apod. To vše není zadarmo a vyžaduje to i čas a odborníky.
DDoS útoky jsou reálnou hrozbou, které dnes musí firmy čelit; kromě finančních ztrát jsou zde však i škody v podobě snížení reputace, která se napravuje vždy obtížně. „Zvolená ochrana proti útokům musí nejen fungovat, ale mít pro firmy také smysl z obchodního hlediska“, přitakává Zdeněk Polách. „Útokům zcela předcházet nelze, ani je předvídat; v případě útoku zasahujeme hned, následky minimalizujeme a snažíme se, aby uživatel měl své veškeré služby opět přístupné v co nejkratším čase.“

POBOČKA Mirošovice, Hlavní 126
Pracovní doba: Po – Pá: 8:00-16:30
CALL CENTRUM:
733 788 883
Po – Pá: 8:00 – 21:00, So-Ne: 10:00 – 20:00
Email: info@allstarnet.cz
www.allstarnet.cz

Výzvy IROP v rámci MAS Říčansko

Přijaté projekty do ukončených výzev IROP najdete na našich stránkách mas.ricansko.eu/irop/vyzvy-mas-irop-2018. Ze strany MAS již prošly nebo procházejí kontrolou formálních náležitostí a přijatelnosti. Na 12. 2. 2019 je naplánováno hodnocení projektů 4. výzvy zaměřené na infrastrukturu školství, 5. výzvy v oblasti sociálního podnikání a 7. výzvy památky UNESCO. Projekty zaměřené na bezpečnost dopravy z 8. výzvy MAS, budou hodnoceny po ukončené kontrole formálních náležitostí.
Další výzvy IROP budou vyhlášeny v 1. polovině roku. Předpokládáme 6,5 mil. Kč na podporu sociálního podnikání a 1 mil. Kč na podporu tvorby, územních plánů, regulačních plánů a územních studií.

MAP ORP Říčany je tu nejen pro školy a pedagogy, ale i pro širokou veřejnost

S příchodem nového roku jsme oslovili manažerku projektu Místní akční plány vzdělávání vzdělávání v ORP Říčany Lindu Kůstkovou a zeptali jsme se, jaké tři věci se v minulém roce nejvíce povedly?

První, co mě napadne, je „Kořenov“. Jedná se o již tradiční výjezdní zasedání ředitelů a přátel škol z celého říčanského regionu. Připraveny jsou vzdělávací aktivity pro vedoucí pracovníky mateřských a základních škol. Navíc je věnováno dostatek prostoru na sdílení cenných zkušeností. Velký důraz klademe na rozvíjení partnerských vztahů mezi školními i neškolními organizacemi v regionu. Za poslední dva roky se z tohoto setkání pro mě stala srdeční záležitost.
Také mě moc těší, že se nám podařilo rozjet větší implementační vzdělávací projekt Příběhy našich sousedů neziskové organizace Post Bellum. Nyní máme zapojeno devět týmů ze čtyř základních škol (z Říčan a ze Strančic). Každý tým má za úkol natočit životní příběh pamětníka událostí 20. století. Děti se díky jejich vyprávění dozvědí, co se u nás dělo od dob před druhou světovou válkou až po listopad 1989. Učitelé se dětem věnují ve svém volném čase
a tuto myšlenku přijali s nadšením.
Třetí aktivita se vybírá velmi těžko, za každou akcí, seminářem či pracovním setkáním vidím velký kus práce našeho týmu ve spolupráci s aktivními řediteli, učiteli a ostatními partnery. Dovolím si však vybrat scénické čtení s Lukášem Hejlíkem a Alanem Novotným. Podpora čtení je jedním ze základních pilířů plánu vzdělávání v našem regionu. Prostřednictvím dramatické interpretace herci přiblížili pedagogům a ostatním příznivcům čtení příběh z knihy Už je tady zas autora Timura Vermese. Příští rok bychom velmi rádi scénické čtení přiblížili i dětem z našich škol či školek.
Jakým směrem se budou ubírat místní akční plány vzdělávání v příštím roce?
Máme dvě pracovní linie. Formální, která není moc vidět a která je důležitá pro analýzu vzdělávání v našem regionu například pro starosty a další nadřízené orgány, které udávají projektu směr. V této části se budeme i nadále věnovat aktualizaci strategických dokumentů, které postupně projednáváme na odborných pracovních skupinách. Ve spolupráci s manažerkou Ladova kraje připravujeme na začátek nového roku setkání starostů z našeho regionu, na kterém se propojí aktivity plánu vzdělávání a Centra společných služeb svazku obcí.
Druhá oblast, která je více kreativní a vidíme okamžitý výsledek a zpětnou vazbu, je podpora rozvoje vzdělávání v oblasti výchovy a vzdělávání. Kalendář aktivit, které nabízíme zdarma pro učitele i ostatní zájemce z ORP Říčany, je na příští rok téměř hotový. Chceme pedagogům nabídnout takové vzdělávání, které je pro ně zajímavé jak pracovně, tak z pohledu osobního rozvoje. Dobré lektory oslovujeme i rok dopředu.
Jak se zájemci o plánovaných akcích dozví
a kdo se může přihlásit?
Pozvánky zveřejňujeme na našich webových stránkách, které v příštím roce dostanou dynamičtější kabát. Ráda bych, aby fungovalo on-line přihlašování, zatím nás zájemci kontaktují e-mailem. Pozvánky chodí i ředitelům všech škol. Akce se konají nejen v Říčanech, ale i jinde v regionu. Využili jsme nabídku paní starostky Šmoldasové pořádat přednášky v Multifuknčním domě v Tehovci, začali jsme spolupracovat s Olivovou dětskou léčebnou, která má nádherné prostory pro setkávání v předsálí kaple. Centrum Na Fialce nám zase umožní uspořádat slavnostní prezentaci výstupů „Příběhů“. A začátkem prosince se rodiče podívají do knihovny Astronomického ústavu AV ČR, ve které proběhne setkání s renomovaným psychologem Václavem Mertinem. Všem partnerům patří velké poděkování za spolupráci, hluboce si vážím jejich podpory.
Všechny vzdělávací aktivity jsou zdarma díky dotaci z OP VVV a podpoře města Říčany. Sledujte nás také na FB MAP v ORP Říčany
a na www.map.ricany.cz
Kontakt: Olivova 1800/2, Říčany,
tel: 323 618 122, 727 920 480
ORP Říčany – Místní akční plány rozvoje vzdělávání II
reg. číslo projektu CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0008643

 

Uhříněves je obec přátelská k rodině

Zástupci MČ Praha 22 převzali diplom a symbolický šek z rukou ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Uhříněves se umístila na třetím místě soutěže Obec přátelská rodině 2018 a získala tak dotaci ve výši 900 000 Kč. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnila vedoucí sociálních věcí a zdravotnictví Zdeňka Žaludová a Roman Petr, který je pověřen výkonem vedoucího Úřadu MČ Praha 22. Do letošního, desátého, ročníku se přihlásilo 39 obcí
v pěci velikostních kategorií a rozdělilo si tak výhry ve výši skoro 20 milionů korun. Cílem soutěže je podpořit obce aktivity zaměřené na rodiny. Města přidělené dotace využívají na podporu aktivního rodinného života, pořádání kulturních akcí, ke vzdělávání veřejnosti i na zřizování family pointů.

RADOST POMÁHAT mají děti v ZŠ Mnichovice ve svém rozvrhu

Přijmout zodpovědnost a nezištně pomoci svému okolí – to je
úctyhodný životní postoj. Hlavní roli v předávání morálních hodnot má bezesporu rodina, ale velkým dílem přispívá i okolí. V Základní škole T. G. Masaryka Mnichovice si plně uvědomujeme, že nejsme místem, kde stačí pouze předávat informace, ale že jsme opravdovou školou života.
Shodně jako v mnohých jiných organizacích naši školáci a učitelé občas pomáhají při řadě komunitních akcích ve svém okolí. Nad rámec své školní výuky. Ale to není všechno. Od září 2018 došlo k úpravě vzdělávacího plánu a žáci předmětového bloku sChool Team mají výuku „radost pomáhat“ ve svém rozvrhu. Každý pátek aktivně realizují svou dobrovolnickou činnost a angažují se ve prospěch ostatních obyvatel Mnichovic. Potkat je můžete
v mateřské školce, v domově pro seniory, v knihovně i v informačním centru. Ostatní školáci nechtějí zůstat pozadu a přispívají podle svých možností také – od sběru kaštanů a žaludů pro lesní zvěř, organizace sběru plastových víček pro nemocné děvčátko až třeba pro budování přírodní učebny či sportoviště Podhorky. V předvánoční době nesmíme zapomenout na mikulášskou nadílku v mateřské školce nebo pečení vánočního cukroví pro babičky a dědečky.
V současné uspěchané době, kdy často vítězí jen honba za vlastním individuálním úspěchem, je vedení mladé generace k zájmu
o ostatní lidi a veřejné dění velmi důležité. Často slýcháme spoustu negativních komentářů na dnešní mládež. Ano, parta dokáže leccos a ne vždy je to následováníhodné. Pojďme si však všímat zejména těch mladých, kteří pro nás ostatní mohou být vzorem. Vzorem nezištnosti, spolupráce a přátelství. A to nejen v čase adventním.
Marcela Erbeková, ředitelka školy

Rozhovor se zakladatelem Spirituál kvintetu Jiřím Tichotou

Umělecký vedoucí a spoluzakladatel nejstarší české, stále aktivní folkové skupiny Spirituál kvintet (skupina byla založena v roce 1960) Jiří Tichota oslavil v minulém roce osmdesát let. Toto významné jubileum oslavil v Tipsport areně nádherným koncertem.

Jak na oslavy vzpomínáte? Byl jste dojat?
Bylo to dojemné a byl jsem vděčný všem – kolegům i hostům, kteří do toho investovali svůj čas. Jen jsem byl trochu zaskočen – přece jenom pořádat oslavu narozenin v Tipsport areně je silná káva. Když uvážím, kolik opravdu významných osobností slaví stejné jubileum jen v kruhu rodiny a Tichota takto velkolepě… Samozřejmě bez kvintetu by to u mne proběhlo také v tichosti, takže jsem tuto krásnou akci nevnímal jako „svoji“ oslavu, ale jako společný koncert svých přátel. Bylo to skutečně krásné, vzpomínám například na gesto paní Dagmar Peckové, kterou jsme objevili a oslovili v publiku a ona vstala a šla si s námi zazpívat!
Ačkoliv pocházíte z muzikantské rodiny, váš tatínek si nepřál, abyste se hudbě věnoval. Dokonce jste začal studovat na vysoké škole chemii. Měl jste chemii rád? Kdy jste se stihl naučit hrát tak dobře na kytaru a na loutnu?
Chemii jsem měl od střední školy moc rád, ale s jejím studiem to bylo složitější. Můj otec byl v padesátých letech v komunistickém kriminále a mne po základní škole poslali jako dělníka do chemické továrny. Když po Stalinově smrti tatínka propustili, mohl jsem jít studovat, ale pouze chemii, když jsem měl tu chemickou „dělnickou praxi“. Pokud jde o hru na kytaru, loutnu, vihuelu a další drnkací nástroje, jsem skutečně autodidakt a nikdy jsem neabsolvoval ani hodinu výuky. O to více mne těšilo, že jsem si nakonec zahrál s mnoha špičkovými profesionály v nahrávacích studiích a třiadvacet let pravidelně spolupracoval s Pražskými madrigalisty profesora Venhody.
Dlouhá léta jste na Filozofické fakultě UK působil jako pedagog. Naplňovala vás tato práce? Jste v kontaktu s bývalými studenty?
Ano, učil jsem tam přes dvacet let a svoje povolání jsem si vychutnával. Jednak jsem mohl jako povolání dělat to, co mě velmi bavilo a naplňovalo – zabýval jsem se hudební historií a historickými notacemi, které otevíraly dveře do hájemství hudby pro loutnu a příbuzné nástroje. Jednak jsem byl ve společnosti řady báječných lidí, jako byli skladatelé Petr Eben, Vladimír Sommer, kolega asistent Jaromír Černý a dlouhá řada dalších vynikajících osobností. A konečně jsem měl to potěšení být obklopen mladými lidmi, ze kterých vyzařovala opravdovost, protože přes muzikologii se žádná velká kariéra dělat nedala. Na mnoho z nich jsem skutečně pyšný a rád se s nimi občas setkávám.

Kde pramení vaše láska k černošským spirituálům, gospelům
a renesančním písním, které tvoří jádro vašeho repertoáru?
Víte, já to vlastně cítím trochu jinak, řekl bych spíše, že obecně mám rád hudbu neokázalou, nepředvádivou, nevypočítanou na efekt, opravdovou. Jestli jí vymysleli běloši nebo Afroameričané, skladatelé nebo lidoví muzikanti, modernisté nebo současníci Komenského, je mi vlastně jedno. Takže u nás v repertoáru najdete samozřejmě spirituály, které mám rád pro jejich neokázalou krásu  a které působí jako medicína, když je člověku zle. Ale také lidové písně, písně z časů renesance, obrození, vlastní tvorbu členů kapely, skladbičky zapomenuté a náhodou vyštrachané… Hrajeme i písničky, které vznikly spíše pro naší vlastní potěchu a pobavení, než pro veřejný potlesk.

Vaše písničky za dob komunismu dávaly lidem naději. Autorem krásných textů jste byl i vy sám. Dalo se odhadnout, co na posluchače zapůsobí nebo lidé četli mezi řádky i to, co jste původně nezamýšleli?
Teď to bude znít neskromně, ale jsme skutečně překvapeni, jak často nám lidé dodnes přicházejí říct, že naše písničky jim byly v dobách zlých posilou, a to nejen lidé u nás doma, ale i krajané v Americe, Austrálii nebo v Africe, odkud jsme se nedávno vrátili. Samozřejmě nás to těší; za textaře se ale osobně nepovažuji, vždy jsem texty psal jen pokud se mi nechtělo na výtvory někoho jiného čekat. Náš textařský tým tvořil kamarád, básník František Novotný, Dušan Vančura, já, z profesionálů např. skvělý pan Ivo Fišer. V textech jsme používali obrazy, o kterých jsme předpokládali, jak jim bude publikum rozumět, ale posluchači si často našli i jiné výklady. Nešlo také jen o texty písní, velké možnosti nabízelo i průvodní slovo.
Vaším velkým koníčkem jsou motýli. Jak se loví dokonalý záběr? Kam až jste za motýly cestoval?
Záběr už je vlastně jen věcí zkušenosti a technických možností – to opravdu obtížné je dostat se k fotografovanému objektu. Motýli jsme zdecimovali svojí bezohledností a neprozřetelností tak, že druhy, které kdysi znal každý jako šperky přírody, dnes hledají znalci složitě a často marně. Motýly také chovám doma. Tedy nejdříve jsou to housenky, až pak se vylíhne krásný motýl. Pozorovat vývoj tohoto zajímavého hmyzu je mnohem poučnější a zajímavější, než ho jen sbírat. K osmdesátinám jsem od syna dostal vlastní motýlí stránky motyli-tichota.cz, ty mi snad dají za pravdu, že jde o krásného koníčka. Po motýlech se dívám všude a měl jsem to štěstí, že jsme viděli velký kus světa.
Jak dlouho jste se svou ženou? Je náročné být se svým partnerem
i „v práci“?
Poznali jsme se na Portě ve Svitavách v roce 1977, tenkrát se jmenovala Tosková a já si řekl, že to změním. Výhody a nevýhody takového pracovního manželství bychom možná hodnotili se Zdeničkou různě, ale na tom, že naše děti za nejrůznější pracovní komplikace stály, se jistě shodneme! 🙂