Kurzy sebeobrany nejsou jen o tom, že se vzájemně škrtíme a kopeme

U žen se věk neprozrazuje, ale u Kristiny Bosákové platí výjimka. Je jí 45, vypadá skvěle a co je důležitější – je v úžasné fyzické kondici. Kristina je mistryní Evropy v karate z roku 2005 a je držitelkou mnoha dalších medailí z republikových, evropských a světových šampionátů. Přestože profesionální kariéru ukončila, sportu je věrná stále. Vede hodiny fyzické přípravy na policejní škole, trénuje děti a také učí sebeobranu v SKC Ondřejov.
Pro koho je sebeobrana určena?
Kurz je určen ženám, mužům i dětem od 12 let, kteří se chtějí umět bránit před násilím. Učíme se bránit holýma rukama, správně zacházet s teleskopem, kaserem. Trénujeme, jak se zachovat při napadení z boku, zezadu, výpadu zepředu nebo pokud již ležíme na zemi. Cvičíme obranu proti škrcení, držení, nejrůznějším úderům a kopům a také proti útoku nožem. Vždy ale zdůrazňuji, že nejlepší obrana je útěk a snažíme se střetu vyhnout.
Domníváte se, že se ženy a teenageři mají šanci ubránit útočníkovi po absolvování kurzu?
Občas se setkávám s názory, že to nemá cenu, ale já si to nemyslím. Tréninkem získáte sebedůvěru, neustálým opakováním si zafixujete správné reakce. Samozřejmě, že se z vás nestanou „mistři“, ale je to rozhodně lepší než nic. Trénink vám pomůže i u takové obrany, jako je kopnutí muže do rozkroku. Všichni víme, co dokáže, ale drtivá většina žen netuší, jak ten kop správně provést, jak se postavit, nedokážou rychle zareagovat…
Kurzy sebeobrany ale nejsou jen o tom, že se vzájemně škrtíte a kopete?
Abychom se mohli účinně bránit nebo utéct, musíme mít dobrou fyzickou kondici a to je kámen úrazu. Proto se hodně věnujeme posilování, trénování rychlosti a protahování. Někdy to pěkně bolí a vidím, že mě moji svěřenci nenávidí. Výsledkem je, že se naučíte nejen obranu, ale i zhubnete a zpevníte tělo. Na tréninku si také odpočinete psychicky. Nic neřešíte, jen se soustředíte na výkon.
Doporučila byste karate dětem?
Obě mé děti se věnují karate od útlého věku a jsem na ně moc pyšná, protože mají úspěchy a stále je to baví. Obě děti i trénuji, což nemusí dobře fungovat, ale my jsme to přes menší mráčky zvládli. Jinak je asi jedno, jaký sport budou děti dělat, důležité je, aby se hýbaly. A není to jenom o pohybu, ale  i o sociálních kontaktech. Děti získají kamarády i novou životní náplň, zábavu. Najednou si mají o čem povídat, pro něco se nadchnout…
Některé děti nedělají nic, druhým extrémem je, když rodiče své potomky zatěžují až příliš…
Já mám na to vyhraněný názor – myslím si, že děti mohou zdravým způsobem trénovat klidně každý den. Důležitá je pestrost. Pokud budete svého potomka každý den nutit trénovat tenis, tak ho začne nenávidět a možná bude mít i zdravotní problémy.
Nejste někdy unavená, nemusíte se přemlouvat, abyste šla na trénink?
Je to asi diagnóza, ale já musím makat každý den. Jinak se necítím dobře.
S dobrou fyzickou kondicí jde ruku v ruce zdravá strava. Jak jste na tom vy?
Naučila jsem se zdravě a pravidelně jíst, zvykla jsem si a těžká strava mi opravdu nedělá dobře. Naučila jsem to i děti. Bohužel, ačkoliv osvěta funguje, připadá mi, že se stále mnoho dětí stravuje špatně. Nesnídají, vyhazují svačiny, protože houska od mámy není tak cool jako nějaká kupovaná tyčinka, nechodí na obědy a když už jdou, tak největší sranda je po sobě házet ovocem, které dostanou. Pak se nacpou odpoledne. Myslím si, že velkým problémem je i to, že dnešní školáci – alespoň u nás v regionu, kde si žijeme velice dobře – mají vysoké kapesné.
Takže po vyučování si chodí kupovat energy drinky, brambůrky, sladkosti a rodiče vůbec nemají přehled, kolik toho a co spořádají.