Rozhovor: Malina Brothers – tři bratři a jeden adoptovaný

Vážení milovníci staré poctivé country muziky! Máme pro vás dobrou zprávu – skvělá kapela Malina Brothers pro vás zahraje v SKC Ondřejov v pátek 6. října 2017. Těšit se můžete na tradiční složení – banjista Luboš Malina (Druhá Tráva), kytarista Pavel Malina (ex. Žalman a spol.), houslista Josef Malina (Monogram) a „adoptivní“ bratr kontrabasista Pavel Peroutka (Spirituál Kvintet). 
Ačkoliv jsou bratři Malinové „staří“ dobří muzikanti, dohromady začali vystupovat teprve před sedmi lety a koncertů bylo ze začátku jako šafránu. Nadšené ohlasy fanoušků si však vynutily, aby bratři Malinové i přes časové vytížení vystupovali častěji. Jejich tour sklízí úspěchy po celé republice, takže si koncert v Ondřejově rozhodně nenechte ujít.
Kdo dal první impuls k založení kapely?
„Kapela vznikla vlastně díky našim kamarádům, se kterými se scházíme každého 25. prosince v hospodě Na Ostrovech, kde muzicírujeme
a pro potěšení hrajeme naše oblíbené písničky, na nichž jsme vyrostli,“ říká „nejmladší brácha“ Josef Malina. „Historicky první vystoupení Malina Brothers se uskutečnilo na hudebním odpoledni Hronovské slunce v rámci divadelního festivalu Jiráskův Hronov v roce 2010. Kamarádi nás přesvědčili, abychom tam zahráli písničky, které hráváme v hospodě. Otázku koho si vypůjčit na kontrabas nám pomohl rychle vyřešit náš kamarád Pavel Peroutka. Vystoupení mělo takový ohlas, že jsme začali vážně přemýšlet o nějakém častějším vystupování. No a dnes už chystáme třetí desku a jedeme šesté turné.“
Jak si užíváte turné? Nabíjejí vás koncerty?
Každé turné se připravuje minimálně osm měsíců dopředu. Když už vyjedeme, užíváme si pohodu v kapele, skvělý zvuk, o který se nám stará náš kamarád Chris Schutt, a samozřejmě neopakovatelnou atmosféru. Baví nás i to cestování. Člověk projede kus republiky. To byste nevěřili, co je u nás bazarů, starožitnictví a vetešnictví! Ještě že kluci sbírají malé předměty jako skleněné frťánky nebo staré skleničky a ne třeba starožitné židle. Užíváme si různorodost prostorů, kde hrajeme. Například Znojmo má nádherné secesní divadélko, jako vystřižené z nějaké disneyovské pohádky. Když se sejde pěkné prostředí, příjemný pořadatel
a natěšení posluchači, vznikne  z toho koláč, který chcete mít každý den k večeři.
Sklízíte úspěchy nejen doma, ale i v zahraničí. Minulý rok jste absolvovali turné v Americe. Jak tam bylo?
Ameriku jsme doslova projeli. Za 21 dní jsme najezdili 11 500 kilometrů, odehráli 16 koncertů nejrůznějšího typu a snědli asi 52 hamburgerů, vypili třicet litrů koly a nakoupili džíny na dva roky dopředu, protože za dvacet dolarů to nekup, že?
Amerika je úžasná svou přírodou a zatracená všude přítomným konzumem a až hysterickou posedlostí po bezpečnosti. Všechno zlé ale bylo převáženo skvělými lidmi a kamarády, kteří vám poskytnou střechu nad hlavou, ledničku i své auto. Setkali jsme se s mnoha skvělými muzikanty a zažili i kus exotiky Nového Mexika. Kdybych se měl rozhodnout, kde v Americe bydlet, bylo by to právě tam, v Taosu. Ale rodnou bražeckou zelenou trávu bych za nic neměnil.
Jaké vaše písničky máte nejraději?
Hrajeme písničky, na kterých hlavně Pavel a Luboš vyrůstali. Jsou to písně například od Miroslava “Skunka” Jaroše nebo Standy “Huňáče” Skály – východočeských rodáků a našich kamarádů. Osobně mám rád například Lady Yesterday. Nově jsme zařadili například Midnight Higway z repertoáru Petera Rovana. Lidé výborně reagují na Stín staré řeky. Je to „náborovka“ a vždycky zvedne lidi ze židle. To samé se dá říct také o Skočné od Bedřicha Smetany, která je však daleko propracovanější. Důležité je, aby se písničky líbily nám a také posluchačům. Zatím je to, zdá se vyrovnané. Jsem rád za to, že mají lidé o koncerty zájem a vždy si nás najdou. Za to všem moc děkujeme!