Na Fialce v Říčanech byl vytvořen světový rekord v potápění nevidomých

Na Fialce v Říčanech byl vytvořen světový rekord v potápění nevidomých
V neděli 13. 11. 2016 na Den nevidomých byl v bazénu Na Fialce uskutečněn světový rekord, který byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů – konkrétně 25 nevidomých lidí uskutečnilo ponor s dýchacím přístrojem. V jednu chvíli a na jednom místě setrvali pod hladinou po dobu 11 minut a 45 vteřin.

Cílem tohoto symbolického aktu je upozornit na pětadvacetiletou existenci projektu Tyfloservis, jehož posláním je podpora samostatného a nezávislého života nevidomých. Akci přišla podpořit hraběnka Mathilda Nostitzová, která se dlouhodobě angažuje v pomoci zrakově postiženým. Založila Nadační fond Mathilda, který vyhledává a podporuje smysluplné projekty zaměřené na pomoc nevidomým a těžce slabozrakým lidem. Jedním z nich je právě projekt Tyfloservis.

„Práce Tyfloservisu si nesmírně vážím a uvědomuji si její potřebnost. V Čechách není jiná instituce, která by lidem po ztrátě zraku pomohla vrátit se zpět do normálního života,“ říká Mathilda Nostitzová.

„Je to tak! Ztráta nebo vážné oslabení zraku převrátí člověku život vzhůru nohama,“ říká nevidomá Blanka Stará, která pracuje v Nadačním fondu Mathilda a která celou akci s uspořádáním rekordu vymyslela. „Je ztíženo zvládání jinak běžných každodenních úkonů, ohroženo zaměstnání, mnohým zálibám a koníčkům se lze jen těžko věnovat. Vztahy v rodině, k přátelům a ostatním lidem jsou vystaveny obrovským nárokům. V takové chvíli je nutná pomoc, kterou nabízí právě Tyfloservis, o.p.s. Tento projekt mohou využít lidé ve věku patnácti a více let. Tyfloservis jim poskytne nejen všechny potřebné informace, ale také pomůže s nácvikem dovedností, které pomohou zvýšit samostatnost v každodenních obyčejných činnostech. Je potřeba se naučit „vychytávky“, jak zvládnout péči o sebe a domácnost. Neumíte si představit, jak je náročné se jenom dobře učesat, najít správnou ponožku nebo uvařit. Díky Tyfloservisu se nevidomí naučí Braillovo písmo, práci s počítačem. V neposlední řadě se učí používat hůl a bezpečně se pohybovat venku. I když úplně bezpečné to pro nás nebude nikdy. A právě proto máme tak rádi potápění. Já osobně si užívám ten nádherný pocit svobody, beztíže a především se nemusím obávat, že spadnu do výmolu na chodníku nebo do něčeho narazím. Potápění je pro nás nádherný relax a uvolnění.“