Erdelteriér, tak to je moje celoživotní vášeň
Čas od času procházím kolem hřiště v naší vesnici. Díky tomu jsem zaznamenala i občasnou akci – setkání psů a jejich majitelů. Nejsem tzv. pejskař, ale nakonec mi to nedalo, zrodil se nápad a já oslovila se záměrem rozhovoru organizátorku těchto akcí – Annu Brettschneiderovou, cvičitelku psů a chovatelku erdelteriérů.
Přání bylo vyhověno a tak jsme se sešly. Já v podstatě laik, co se týče psího světa a sympatická dáma ve sportovním, se spoustou znalostí, zkušenosti a schopností, jak jsem se přesvědčila, o psech poutavě a dlouze vyprávět.
Proč jste se rozhodla právě pro psy, vždyť zvířat jako domácích mazlíčků je na výběr tolik…
Mít psa byl můj dětský sen. Pravda je, že chvilku jsem si na něj musela počkat, ale stal se skutečností. To už jsem byla vdaná, měli jsme dům a podle mě k domu pes zákonitě patří. Dům, domov bez psího společníka není podle mě úplný.
Jediného psa, skvělého klasického vesnického oříška získaného darem, jsem měla ještě jako teenager, Vy jste se rozhodla pro erdelteriéry. Byla to jasná volba, nebo jste k nim našla cestu časem?
Asi takto. Kdysi dávno, v Praze na Vinohradech, jsem potkávala paní se psem. Byla to úžasná, sladěná a elegantní dvojice, která budila zaslouženou pozornost. Řekla jsem si, že takového psa musím jednou mít. Ten pes byl erdelteriér. Tenkrát jsem o tom plemenu vlastně nic nevěděla, ale nějak mi bylo jasné, že je to ten správný pes! A nespletla jsem se, erdelteriéři jsou už součástí mého života.
Chovatel – není každý kdo vlastní psa. Chovatelem se stává majitel psa tehdy, pokud ho připravuje pro další využití v chovu.
Cvičitel psů – člověk, který se věnuje výcviku jak svých psů, tak i nabízí své služby druhým. Dnes je velmi moderní používat název “psycholog psů“.
Jak se z člověka stane profesionální cvičitel psů? Je na to snad škola?
A víte, že v podstatě je? Ale je to škola života. Musíte mít trvalý zájem, psům se opravdu věnovat, sbírat zkušenosti… Tedy praxe, praxe a praxe. I já jsem byla původně v této oblasti naprostý laik, mám muzikantské vzdělání, povolání. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že se jednou budu prezentovat označením profesionální cvičitelky psů. To vše přišlo časem. Z koníčka se stal kůň, chcete-li, a já se kynologii začala věnovat naplno. Žiju tím a baví mě to.
Nazvat se profesionálním trenérem psů je na morální zodpovědnosti daného člověka. Já mám za sebou už na 70 složených zkoušek, účastním se vrcholových sportovních závodů. Vzdělávám se na seminářích, sleduji nové směry ve výcviku.
A co tedy samotný výcvik obnáší?
Tak nejprve – upřesnila bych, že je výcvik a výchova. Dva pojmy, nezaměňovat prosím. A to platí pro všechna plemena. Dřív než se zeptáte, ano i pro křížence čili voříšky :o)
Máte určitě jednoduché vysvětlení, vhodné i pro laiky.
Mám. Výchovu berte jako ten základ, kterým zvířeti stanovíte mantinely, kdy vás bude brát jako šéfa. Výcvik je pak nadstavba, kdy ho učíte další věci, třeba polohy a jiné dovednosti. Proto i v rámci své prezentace na webu uvádím, že Vás naučím jak Vašeho psa správně vychovat a vycvičit, aby Vám přinášel radost a ne starosti. Každý zájemce, majitel psa, si může zvolit, co chce se psem absolvovat.
-ak-
CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V LISTOPADOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU ZÁPRAŽÍ (11/2020)