Rozhovor s harfistkou Kateřinou Englichovou 5/2020

„Harfu jsem si nevybrala, spíš ona si vybrala mě”

Poprvé naživo jsem slyšela zvuk harfy před třemi lety – Vltavu od B. Smetany. Rozezněla se mi v těle každá buňka, naskočila husí kůže. Byla to neuvěřitelná nádhera. Prožitek vážné hudby naživo je úplně jiný, žádná nuda. Koncert světoznámé harfistky Kateřiny Englichové a hobojisty Viléma Veverky v KC Labuť ve středu 2. 9. 2020 19:30 je událost, kterou byste si neměli nechat ujít.

Když se mi v hlavě rýsoval nápad poprosit Kateřinu Englichovou o rozhovor pro časopis Zápraží, tahala jsem z dcery Elišky nápady. Eliška totiž hraje také na harfu, je členkou souboru Harfičky a žačkou paní Pavly Vondráčkové Jahodové v ZUŠ Říčany. Eliška nadšením poskakovala jako pytel blech, protože její největší hudební hrdinka je učitelka harfy paní Vondráčková Jahodová a hned za ní v těsném sledu Kateřina Englichová.

A najednou to bylo jasné! Užijte si rozhovor malé harfičky s mistryní harfistkou.   -MHM-

Jak dlouho a od kolika let hrajete na harfu?

Začala jsem hrát někdy ve 12 letech, tedy z dnešního pohledu poměrně pozdě. Z tvého pohledu je to tedy nekonečně dlouho:)

Když jste začínala, myslela jste si, že budete tak dobrá?

Vůbec jsem nad tím takto neuvažovala. Přišlo mi to tak ojedinělé, zvláštní až exotické. Ale mělo to i mnohem prozaičtější důvod.  Myslela jsem si, že nebudu muset tolik cvičit jako na klavír:-)

Proč jste si vybrala zrovna harfu a jak jste ke své první, úplně první, pedálové přišla?

Harfu jsem si nevybrala, spíš ona si vybrala mě. A, jak jsem už řekla, vidina toho, že nebudu muset tolik cvičit byla lákavá! To bylo, pochopitelně, velmi naivní. Nejdřív jsem měla harfu půjčenou, pak jsme se s rodiči shodou okolností dozvěděli, že jedno divadlo odprodává stařičkou francouzskou  harfu Erard. Byla doslova z půdy, v dost hrozném stavu, ale funkční. Můj táta ji vyčistil, opravil a moje sestra na ní ušila obal. Sloužila mi mnoho let.

Měla jste někdy pocit, že si od harfy potřebujete oddechnout?

Ten pocit mám vždy, když se mi nahrne příliš mnoho koncertů, nového repertoáru a úprav skladeb. Svojí práci mám moc ráda, ale nejsem ta, která by musela hrát pořád. Nejen hudbou živ je člověk. Myslím si, že odpočinek, popř. odreagování jinou prací může být pro umělce (a nejen pro ně) obohacující a dodá jim  energii a chuť do další práce.

Když jste hrála na soutěžích, jak velikou jste měla trému? A když hrajete na koncertě, máte i teď nějakou trému? A jestli ano, tak co s ní děláte?

Měla jsem ze začátku velkou trému. Je zajímavé, že mnohem větší u harfy než u klavíru. Muzikant musí i toto trénovat, pokud to jde. Čím více jsem hrála před lidmi, tím jsem si byla jistější. Ale i dnes jsou dny, kdy mám trému, většinou ale při hraní zmizí. Měla by to být taková “zdravá” tréma, která člověka vyhecuje, ne ta svazující. Lidská  psýché je ale složitá, mozek je stále málo probádané teritorium. Na každého funguje něco jiného. A člověk neví dopředu, co ho čeká. Je to takový denní adrenalin.

Pokud doma cvičíte a nějakou skladbu znovu a znovu, nerušíte svou rodinu? Já občas jo…

Když se mi narodila dcera, pořídili jsme s manželem “studio” naproti našemu bytu a tam jsme přestěhovali nejen harfy, ale i knihy a dcera tam má hodiny čínštiny. Prostě je to takové (především moje) útočiště a pracoviště. Předtím jsem hrála u rodičů v domě a posléze s manželem v bytě. Říkali, že jim to nevadí, ale nevím nevím…Jsou velmi tolerantní a laskaví. Žít s muzikantem je náročné. Ještě, že nehraju na housle nebo trubku!

A těšíte se na koncerty? Není to pro Vás už otrava :-)?

Ne, není to pro mne otrava. Beru to jako obrovské privilegium, že se mohu živit hudbou a snad přinášet lidem radost, útěchu i rozptýlení v časech dobrých i zlých.

A co tebe Eliško, baví tě hrát na koncertech? A kde budeš hrát?

Ano, neuvěřitelně. Na koncertech je to suprový!!! Na harfu teď hraju třetí rok, na mém prvním koncertu jsem totiž zjistila, že o nic nejde, ale hlavně že radost kterou mám z hraní na harfu můžu předat i divákům! Přijďte se podívat třeba na festival Mažif, nebo na koncert v Říčanské radnici budu štěstím bez sebe!

Jednou jsme s mladší sestřičkou nemohly usnout. Tátu napadlo pustit nějakou hudbu na Spotify (pozn. digitální hudební služba), žádná tam ale nebyla tak krásná jako Impressions. A najednou mě napadlo jak takové album vzniká!?

Vzniká většinou dlouhodobě. Člověk si udělá v hlavě seznam skladeb, které by rád hrál, sednou mu nebo je někde slyšel. Pak se to dá všechno na papír a zjišťuje se délka, aby CD nebylo moc dlouhé ani moc krátké. V případě Impressions jsem ještě zkoušela úpravu skladby Náhrobek Couprinův. Většinou si úpravy dělám sama, ale v tomto případě jsem raději oslovila, společně s kolegou Vilémem Veverkou, skladatele Otomara Kvěcha, který tento cyklus překrásně upravil pro hoboj a harfu. To jsou ale umělecké záležitosti. Neméně důležitou složkou je pak návrh “prodat” nějaké nahrávací společnosti a sehnat na ní peníze. To je bohužel mnohem složitější.

Když je ten koronavirus, máte nějaké online koncerty? Jestli ano, kdy?Kateřina Englichová a hobojista Vilém Veverka

Plánujeme streeming právě našeho koncertu Impressions 19. června z kláštera Plasy. Podílela jsem se také na podpůrné akci Radka Baboráka pro muzikanty v nouzi. Zatím jsou všechny ostatní koncerty přesunuty na podzim. Uvidíme, co nám korona i stát připraví za překvapení.

 

Moc děkuju za rozhovor a už se těším na Váš koncert v září v Říčanech, máme koupené lístky!

Eliška H. z Doubravčic, 9 let,
soubor Harfičky

 

Kateřina Englichová – výrazná osobnost českého interpretačního umění. Vystupuje po celé Evropě, Severní Americe, Japonsku, Hongkongu, Austrálii a Novém Zélandu. Mimo jiné koncertovala v nejprestižnější koncertní síni na světě Carnegie Hall. Je držitelkou Classic Prague Award 2018, tedy nejvýznamnějšího českého ocenění v klasické hudbě. Společným počinem s hobojistem Vilémem Veverkou je vysoce ceněné album Impressions.

 

Soubor Harfičky vznikl v soukromé harfové třídě Pavly Vondráčkové Jahodové. Od roku 2018 je většina harfiček v Zuš Říčany. Z původního počtu 6 členek má dnes soubor již členů 15. Soubor účinkuje pravidelně na koncertech či festivalech (Mažif, Harfový festival, Žižkovský nekonvenční podzim, Noc kostelů, Praha srdce národů). Spolupracuje s divadlem Feigele. Harfičky účinkovaly v synagogách v Polné, Třebíči, Heřmanově Městci i v Arcibiskupském paláci. Některé členky uspěly i v Mezinárodních harfových soutěžích. Harfičky diriguje, pod uměleckým vedením Pavly Vondráčkové Jahodové, studentka Mezinárodní konzervatoře Eliana Vondráčková.