Rozhovor s kapelou HODINY 6/2020

Za dveřma je svět… a Hodiny si ho otevírají

Přiznám se, že když jsem plánovala rozhovor do červnového čísla Zápraží, hned mne skupina Hodiny nenapadla. Ale pak jsem zaslechla jejich Nebudu v koutě stát a uvědomila jsem si, že mám na dosah skvělou možnost. Bydlíme ve stejné obci, víme o sobě. Frontman a zpěvák skupiny Hodiny Tomáš Sehnal a já.

A tak začnu na úplně jednoduchou otázkou. Jak se máš?
Mám se dobře, pokud tedy pominu tohle zvláštní období a fakt, že nemůžeme hrát a dělat věci tak jak jsme byli zvyklí. Ale můžeme je zkoušet dělat jinak a to je taky dobré. Stejně tak jako možnost věnovat se aktivitám, na které jsme neměli čas.

Členové skupiny Hodiny nejsou žádní nováčci, na hudební scéně se už nějaký ten čas pohybují. Znají se i z předchozích projektů, ale společně začali působit od roku 2015, kdy pražská skupina Hodiny na sebe také poprvé upozornila; singlem Stmívání. Kromě zpěváka Tomáše Sehnala ji v současné chvíli tvoří ještě Daniel Hlaváč (kytara) a Josef Sýbek (bicí).

 

Hudba zůstává pro vás koníčkem nebo jí vaše civilní práce už ustupuje? Prozradíš vaše povolání?
Dostali jsme se do momentu, kdy je to tak fifty-fifty. Možná už převažuje muzika. Nevím, neměříme to. Považujeme za nutné, aby hudba zůstala především naším koníčkem a nechodili jsme hrát koncerty jako směnu ve fabrice. I proto jsme si nechali naše původní povolání. Fungujeme nadále jako právník, manager v jedné velké hračkářské společnosti a řekněme obchodník.

Situace posledních měsíců změnila mnohé, omezila mj. i akce, kulturu, nastavila pravidla při jejich obnovení. Na léto míváte v plánech hudební festivaly, jak to bude letos? A co koncerty?
Rádi nejsme a mrzí nás fakt, že si tolik nezahrajeme a nepotkáme se s fanoušky, jak býváme zvyklí. Na rovinu i ekonomicky je to dost nepříjemné, neb kapela naší velikosti už mívá provozně velké náklady během roku, ať se hraje nebo ne. Na stranu druhou, vrátím se tady zpět k „jistotě“ povolání, na rozdíl od mnoha kolegů máme z čeho žít. – Hlavní je teď situaci dobře vyhodnotit, aby se kvůli „pár koncertům“ celý problém neprohluboval a zůstat ukáznění, ať si o počinech vlády a smyslu či nesmyslu opatření i závažnosti nákazy myslíme cokoliv. To je totiž opravdu jediná cesta, jak se můžeme vrátit relativně rychle a bezpečně ke všemu co máme rádi – tedy i ke koncertování a kultuře vůbec.

Dva roky po svém vzniku Hodiny přišly s EP S tebou a zároveň přijaly pozvání Richarda Krajča a skupiny Kryštof odehrát dva velké koncerty na Strahově v Praze. Jejich spolupráce začala ale už při produkci prvního singlu – Stmívání.

A tady je něco, čemu se nejde vyhnout. Stačí se na sítích podívat na komentáře k videím, článkům. Hodiny a vliv Richarda Krajča. Jak to je? Jste kopií, byť kvalitní, skupiny Kryštof, jak se tam objevuje, nebo hledáte a nacházíte svou vlastní cestu?
Lidi obecně potřebují cokoliv někam zařadit. Už jsem si na to zvykl a jak jsem několikrát řekl v případě srovnání s Kryštof, nejsem dotčen. Odpověď je jednoznačná. Děláme svojí hudbu. To, že máme s Richardem podobnou barvu hlasu a oblibu v lyrických textech, nebo že používáme, nedej Bože, ve svých písních oba češtinu, není myslím důvod mluvit o kopii. Je fajn, že většina našich fanoušků tuhle rovinu vůbec neřeší… Buď se jim píseň líbí, nebo ne. Jen pro upřesnění. Richard je můj kamarád už nějakou dobu a jeho tvorbu velmi respektuji. Dokázal toho nejen v hudbě mnoho a já si rád nechávám poradit od zkušenějších. Nikdy nefungoval jako producent našich písní. Měli jsme v začátcích tu skvělou možnost konzultovat s ním nové písně jako s jakýmsi Guru. Jsem ve velkém očekávání, co napíši „škatulkáři“ na náš nový singl! Zvukově i po producentské stránce je úplně odjinud, než jsou fanoušci zvyklí…

Jsi tváří kapely, hraješ, skládáš hudbu, píšeš texty, zpíváš.  A jak píší fanynky, dobře vypadáš :o) Je také něco, čemu se v životě naopak vyhýbáš, pro co nemáš vlohy?
Snažím se vyhýbat všemu, co mi nepřináší radost a čím jsem starší tím víc. Zároveň se nebráním zkoušet nové věci, které mne baví, ač mi nejdou. Samozřejmě se v tomto případě nebavíme o profesní úrovni. Asi tak bych to shrnul.

Vnímáš se jako celebrita?
Já vlastně úplně nevím, co to znamená. Nikdy jsem nepřišel na nějakou opravdovou definici. Kolem muziky a umělců obecně je dnes hodně pozlátka. Mám, možná mylný pocit, že je dnes podstatnější kolik sledujících máš na instagramu, než jak jsi dobrý ve své profesi. Je to taková iluzivní doba. Naprosto to vystihuje věta ze Sněženek ohnutá pro tenhle popis – „mám pocit, že víc než co umělci umí je důležité, jak u toho vypadají“ a znamená-li toto být celebrita, tak jí dozajista nejsem.

Hodně emotivní. Moc povedená písnička. Jak moc se dá říct pár větami a obrázky. Klobouk dolů je to super. Fakt slušný text. To jsou časté komentáře u vašich písniček. Kde se bere inspirace?
Už máme něco nažito a pár škrábanců na kapotách, tedy v jedné větě – z našich cest. Jsem neproduktivní textař. Některé texty píši i měsíc. Hledám správná slova, která vystihují to, co opravdu cítím a myslím. Někdy je to vysilující. Často pochybuji o kvalitě a smyslu. O to víc mě pak dokáže potěšit podobný komentář.

Přicházíte s novou skladbou. O čem bude?
O lidech. Jejich trápení a složitosti řešit situaci kterou nechtěli. Myslím, že se v textu najde mnoho párů. A nechci říkat Bohužel, protože i to k životu prostě patří. Až budu držet v ruce nové číslo Zápraží s tímhle rozhovorem, budu také vědět, jestli klip i premiéra písně Zatímco Spíš dopadla a jak 😊 Zrovna totiž řešíme natáčení a ostatní porodní komplikace, ale věřím, že 1. 6. bude nejen krásnou oslavou životů našich milovaných, ale i dnem, kdy novým singlem poděkujeme našim fanouškům za přízeň i v téhle komplikované době.

 -ak-

Hodiny si poslechněte na YouTube, info najdete na www.hodiny.net