Rozhovor s trenérem ragby v Říčanech 4/2016

Ragby v Říčanech se pyšní dlouhou historií a patří mezi nejoblíbenější místní sporty. Svědčí o tom velký počet nadšených dětí a mládeže, kteří reprezentují Rugby Club Mountfield Říčany ve všech kategoriích – od přípravek, žáky až po juniory. Muži se tradičně drží na předních místech ligy – v roce 2012 se jim podařilo vyhrát již sedmý titul v historii klubu a letos jsou zatím na druhém místě. Skvělé výsledky ovšem podávají i ženy, které hrají na celostátní úrovni. Je to až neuvěřitelné, v jak krátké době se říčanské holky dokázaly probojovat mezi elitu českého ženského ragby,“ říká trenér Josef Bláha. „Když si uvědomím, že některé týmy v ČR mají až desetiletou historii a já začínal před pár lety s pěti nadšenými „holkami“ úplně od začátku… Loni jsme skončili na třetím místě elitní série, což je podle mého názoru mimořádný výsledek.“

Kolik ženských týmů v Čechách hraje?
V českém ženském ragby nyní působí 16 týmů – 6 jich hraje 1. ligu, 6 týmů 2. ligu a 4 týmy 3. ligu.

Jsou ragbistky ochotné snášet rány, přijímat je i rozdávat? Přece jen ragby je hodně kontaktní sport.
Ano, kontaktní sport to je v každém případě. Je to však i zakořeněný předsudek, že to je brutální hra. Nyní to myslím obecně o mužském i ženském ragby. Ono to je ale naopak. Vypadá sice hodně tvrdě, ale je to naprosto férový sport. Na rány jsou hráči trénovaní, připravení, očekávají je, takže je nemohou  tolik překvapit. Když fotbalista dostane ze zadu „stoličku“, někdo mu podrazí nohu, tak na to není většinou připraven a může se zranit. U ragby to je jinak.

Co by měly mít ženy ragbistky za vlastnosti?

Uplatní se atleticky vybavené hráčky, které umějí využít volného prostoru pro úniky. Je to hodně náročné. A tak by taková hráčka měla mít za sebou atletický trénink, být rychlá a navíc vydržet i dlouho běhat. Jisté prvky vytrvalosti a rychlosti se tady snoubí dohromady. Když tomu připočteme i jistou mrštnost, rychlé uvažování, máme před sebou vlastnosti, které by ragbistky měly mít. Není rozhodující, zda měří dva metry a váží sto dvacet kilo, ale zda je rychlá. Uplatňují se tedy i menší postavy, což třeba u volejbalu, či basketbalu dost dobře nejde. Tam má vysoká postava vždycky větší šance. Ale mohu všechny sportovní fandy ubezpečit, že ženský půvab, který dívky a ženy přinášejí na hřiště, rozhodně nezmizel.“

V čem se nejvíce liší ragby v podání žen a mužů?

Ze své zkušenosti mohu odpovědně říct, že ženy vnímají ragby úplně stejně jako muži. Naopak mají mnohem lepší přístup k tréninku. Především v jejich poctivosti nic neošidit, což se o chlapech nedá vždycky tvrdit. Často trénujeme s muži. Dámy nikdy nic nechtějí zanedbávat, žádné úlevy pro ně nepřicházejí v úvahu. Třeba když běháme v lese u Olivovny, tam žádné šizení běhu, pomalé tempo, či zkrácení tratě neexistuje. Jediný rozdíl je znát při kopech do balónu. Chlapům je nějak vlastnější, přirozenější, protože snad každý kluk někdy hrál fotbal. Jinak se ženy v nasazení, tvrdosti, v bojovnosti a v taktice mohou směle srovnávat s muži.
Jan Kotrba

Po loňském třetím místě v podzimní části ženské ragbyové ligy se dařilo říčanským hráčkám i letos. V elitní sérii bojovaly o přední umístění. Vrcholem bude závěrečný turnaj, který se uskuteční 5. června v Říčanech.