Rozhovor se starostkou Struhařova Dagmar Zajíčkovou 3/2017

Obklopena lesy přecházejícími ve Voděradské bučiny a s historií, sahající až do 14. století, se nachází jihovýchodním směrem od Říčan obec Struhařov.
Současná starostka paní Dagmar Zajíčková prozradila, jaký život obec svým obyvatelům nabízí a jaké jsou plány do budoucna.
Bývalý dlouholetý starosta a místní rodák pan Jindřich Hrouda pak připomenul novodobou historii obce, tedy to, co stojí za dnešní podobou obce.

Struhařov má věkový průměr obyvatel zhruba 40 let. Poloha obce poblíž Prahy láká stále nové zájemce, je to tak?
DZ: To je pravda, o obyvatele ani tzv. stárnutí obce strach nemáme. Každým rokem je počet obyvatel vyšší, stěhují se k nám mladé páry i celé rodiny. V současné době zde žije na 800 trvale hlášených obyvatel. Ale máme i poměrně rozsáhlé chatové osady; především přes léto se tak počet osob v obci zdvojnásobuje.
JH: Důvodů, proč je o obce zájem, je myslím ale mnohem více – dobrý stav místní infrastruktury, služby, společenské dění, přírodní zázemí, soudržnost obyvatel i aktivita vedení obce…
S jakými pocity jste opouštěl po letech svého starostování místní úřad? Povedlo se Vám plnit Vaše původní představy?
JH: V prvních svobodných volbách získali důvěru lidé, kteří na základě svého vzdělání, praktických zkušeností ze svých profesí i osobních vlastností chtěli a měli možnosti udělat to nejlepší pro svou obec. To byl základ všeho. Jsem rád, že jsem k nim patřil. Podařilo se nám mnohé. Namátkou: posílení a kompletní rekonstrukce elektrorozvodné sítě a zemní kabelizace telefonní sítě, přístavba budovy mateřské školy, stanovení rozvojových území obce a zpracování územního plánu nebo příprava základní dokumentace pro stavbu vodovodu a kanalizace. Z toho ze všeho dodnes obec čerpá. A nejen díky tomu je Struhařov vždy o krok napřed před svým okolím.

Dost často se stává, že obyvatelé obcí si stěžují na nedostatek kulturního vyžití a možností společenského života. Jak je tomu ve Struhařově?
JH: Struhařov má štěstí v tom, že se zde zachovaly aktivní spolky před rokem 1989 a následně až do současnosti. Sbor dobrovolných hasičů, Baráčníci a TJ Sokol mají tradici, členové znají místní poměry, vychovávají si průběžně nástupce a stojí za řadou aktivit, podporujících celkový rozvoj a život obce. Koncerty, akce pro děti, sportovní dny nebo adventní program… Máme také závody v běhu, Neckyádu, Houbobraní, Zpívání pro seniory či Rozlučku s létem.
DZ: Důležité je také to, že spolky spolupracují nejen navzájem mezi sebou, ale také s obcí. Činorodý je také náš Rybářský spolek nebo Struhadlo, sdružení zaměřené na děti. Při sestavování ročního kulturního kalendáře je již těžko najít v sezoně termín, kdy by se něco nedělo.
Co považujete za svou prioritu pro další období, co byste chtěla v obci ještě změnit, který projekt realizovat?
DZ: Víc lidí v obci znamená víc potřeb a požadavků, víc nápadů. Ale postupujeme cíleně, mnohé se již podařilo, včetně úspěšně schválených dotací na naše různé projekty. Rádi bychom proto pokračovali v přípavě projektu svazkové základní školy spolu s Ondřejovem, Zvánovicemi a Kalištěm, uskutečnili výstavbu chodníků podél hlavní silnice směrem na Ondřejov, připravili realizaci stezky Krásné vyhlídky II.,optimalizovali kompostárnu, vodovod a spolu se Sokolem zrekonstruovali fotbalové hřiště. Letos pořizujeme nové CAS pro naše hasiče. Otázkou je stále také využití budovy bývalé školy na návsi a její rekonstrukce. Je to tak, že je stále co zlepšovat a udržovat.

Letos Struhařov oslaví výročí 620 let od první písemné zmínky. K čemu se zápis vztahuje?
JH: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1397, kdy zeman Mikuláš Bejček nechal do zemských desek zapsat koupi vsi Struhařov. V místech kde se dosud říká „Na hradě“, byla jeho zemanská tvrz. Tuto informaci získala v roce 1996, po usilovném hledání v archivech, paní Marie Kadlecová, v té době zástupkyně místostarostky a také dlouholetá knihovnice. Díky ní a jejímu synovi naše obec zaplnila některá bílá místa ve své historii.